Proč se to učím? Mechy a jiné ne-kytky

12. února 2018 v 20:54 | MAKY.OREL |  Taháky do biologie
Učit se o mechu je vždycky taková nuda. Je to zelené, roste to v lese, všechno to vypadá skoro stejně a učitelka se vždycky ptá, k čemu to je a jako... K čemu je zelená věc v lese? No, roste tam prostě? ... Mechy nám ale slouží jako vysvětlení toho, proč mohou stromy být několik metrů vysoké a proč kaktus zvládne žít i v tom největším suchu pouště. Jak je to možné?




Mechy patří mezi nižší rostliny. To je skupina zelených organismů = umí si získávat energii kživotu ze slunečního záření a nemusí nic "jíst". Sice jim říkáme rostliny, ale jako květiny příliš nevypadají. Proč ale? Mechy nemají narozdíl třeba od trav, stromů nebo tulipánu dvě důležité věci. Nemají kutikulu a dostatečně vyvinutá vodivá pletiva. Co to ale je?

Kutikula je tenoučká vrstva na povrchu rostlin. Můžeme ji považovat trochu za takovou kůžičku na kůži. Netvoří ji totiž buňky jako kůži samotnou, ale je to pouze nějaká chemická látka, kterou buňky kůže vytvoří a kterou se pak "omatlají". Vlastně je to něco jako když si v létě natřete na sebe opalovací krém. Kutikula živočichů může být dokonce tvrdá a tvořit krunýř. U rostlin je kutikula složená z jiných látek, mezi které patří i různé vosky.

Teď zapátrejte v paměti... Na co se používá vosk? Když si vezmete svíčku a potřete s ní vaše tenisky, poté je fénem zahřejete a necháte zase vychladnout, budou vaše boty voděodolné. Kapičky vody z nich budou stékat a nebudou se vsakovat. Proto také kapičky drží na listech rostlin a nevsáknou se do listu. Ale k čemu to rostlinám je? Funguje to i obráceně, tedy že z rostliny se voda nevypařuje do vzduchu, květina pak ani na slunci hned nevysychá. Dřív než se většina vody z ní vypaří, doplní ji skrz kořeny tak, že si jí natáhne z půdy. Mechy ale kutikulu nemají, a proto pokud je odneseme ven z lesa na letní teplou louku, tak po čase docela vyschnou na troud.


Vodivá pletiva jsou pak tenoučké trubičky ve stonku rostliny, které si můžeme představit jako naše cévy. Také se těm tlustším říká cévice. U rostlin ale nevedou krev, nýbrž vodu a v ní rozpuštěné látky k výživě. Jelikož mechy mají tyto trubičky hůře vyvinuté, mají problém rozvádět skrz své tělo vodu a i to přispívá k tomu, že snadněji vysychají. Mechy tak nemohou být ani velkého vzrůstu, protože neumí natáhnout jako stromy vodu ze země a rozvést ji po těle. Kdyby měl mech několik metrů, jen těžko by vodou zásobil své buňky na vrchu. Takový strom nebo i jiná běžná květina jako jahodník nebo liána ale toto umí, a tak může jediná rostlina být neuvěřitelně dlouhá a velká.

O mechu se tak neučíme jen proto, že je zelený a najdeme ho v lese. Ale můžeme si na něm dobře ukázat, co potřebuje nejen rostlina, ale každý živý organismus, aby mohl být velký a žít i tam, kde není dost vody - tedy žít na souši. A naopak co by se stalo, kdyby třeba lidé, velbloudi či katusy tyto vymoženosti neměli. Jen těžko by se jim žilo na tak nehostiných místech, jako je poušť. Mechy nám tak ukazují, díky čemu se živé organismy mohly dostat všude, kde dnes jsou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucienne-hasten lucienne-hasten | Web | 18. února 2018 v 17:19 | Reagovat

Máš fajn blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama