Proč se to učím? Stavba buňky

30. září 2017 v 17:29 | MAKY.OREL |  Taháky do biologie
V sešitě snad každého gympláka někdy trůnilo něco jako "rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou". Buňka jako buňka a vy jste vůbec rádi, že víte, co to je... K čemu tedy je dobré, když vás učitelé neustále nutí nazpaměť se učit právě tohle? Důvod je mnohem důležitější, než by se mohlo zdát.

Při vývoji léčiv bojují vědci s jedním vážným problémem. Látka, kterou připraví, má obvykle za cíl nějak zničit nezvaného hosta ve vašem těle. Tím mohou být bakterie, viry, houby, plísně a další... Jenže pokud vás napadne nějaký cizí organismus (jedno i mnohobuněčný) a vy se ho chcete zbavit, musíte zničit jeho buňky. Ale jak to máte udělat, abyste zničili jen buňky hostitele a ne svoje vlastní? Takový lék by pak nebyl lékem, ale jedem. Jak je tedy vlastně možné vyrobit látku, která v organismu "pozná", jaké buňky zabít? To jde právě díky vaší tabulce rozdílů!

Prokaryotická buňka / zdroj: wikipedia


Představme si, že jste doktor, který má před sebou pacienta s bakteriálním onemocněním. To zní velmi abstraktně, dodejme tedy, že mezi tato onemocnění patří např. angína, salmonelóza, nebo mor a cholera. Jde o nepříjemná onemocnění, které se v mnoha případech léčí antibiotiky. Pacientovi je tedy předepíšete. Co se bude dít dál?
V případě vašeho pacienta se jedná se o napadení živočišných buněk člověka buňkami bakteriálními, které jsou trochu odlišné. Na rozdíl od živočišných nemají buněčnou stěnu. Nejslavnější antibiotikum penicilin působí právě na ni. Při navázání na buněčnou stěnu bakterie umí spustit kaskádu dějů, které vedou k rozpadu buněčné stěny a následně smrti buňky. Ovšem mikroorganismy bez buněčné stěny, jsou vůči penicilinu přirozeně rezistentní. Voila...

Stejný princip se využívá i při obraně proti houbám, plísním. Je také rozdíl v léčbě onemocnění u rostlin a živočichů. (Rostliny například mají buněčnou stěnu...) Vědci tak vlastně vymýšlí při přípravě léčiv takovou látku, která ničí původce nemoci, ale vůbec, nebo minimálně poškodí napadaný organismus. Vždy musí přijít s takovou látkou, na kterou organismus napadený pokud možno vůbec nereaguje. Dosáhnout toho je možné pouze studiem odlišnosti různých typů buněk.


Rozdíly ve stavbě živočíšné a rostlinné buňky / zdroj


Pozor na závěr: Antibiotik je mnoho druhů, které cílí na různé prvky v bakteriálních buňkách, které jsou odlišné od živočišné. Umí buď buňky zabíjet, nebo zastavovat jejich další množení a růst. Není to tedy vždy tak jednoduché, jako příklad uvádí. Princip je ale stejný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama