Jak a proč dělat herbář?

30. září 2017 v 17:23 | MAKY.OREL |  Tipy do školy
Velká spousta středoškoláků je během svého studia postavena před nepříliš oblíbený úkol - sestavení vlastního herbáře. Je to vnímáno jako nevděčná aktivita, která obvykle dopadne špatně nebo nedopadne nijak jinak, než že se hotový herbář koupí od staršího spolužáka. Částečně jsou na vině ale i učitelé, když nedokáží žákům vysvětlit proč a k čemu by herbář měli dělat. Tak to zkusím alespoň já a třeba vás nenápadně postrčím sesbírat si vlastní kytky...

Inzerátů na prodej herbářů je spousty, ale zkuste se hecnout a udělat vlastní... / zdroj



Co je to herbář?
Herbář je sbírka rostlin - můžou být vyfotografované, usušené, naložené v lihu. Živým se ovšem říká botanická zahrada... Jednotlivým částem herbáře, tedy každé květině na jednom listu papíru (fotce, preparátu...) se říká položka, herbářová položka. Původně se slovem herbář rozumněly knihy o léčivých bylinách, později se z nich staly jakési 3D encyklopedie. Herbáře tvořily a shromažďovaly postupně hlavně muzea, výzkumné ústavy a obecně univerzity. Používaly se ke studiu, bádání a výuce. I dnes má leckterý botanik doma sbírku květin, které kdy viděl a určil - ať už ve formě fotografií, nebo stále přímo sušených exemplářů.

Proč ho dělat?
Je s tím docela dost práce, která je poměrně nevděčná a vznikne vám něco, co už nikdy v životě asi nebudete potřebovat - leda k prodeji mladším ročníkům. Význam herbáře ale není v tom, že ho vytvoříte ale v jeho tvorbě samotné. Tím, že vás učitelé nutí dělat herbář, nutí vás i všímat si rostlin okolo sebe, které jinak vůbec nevnímáte. Sledujete, jak vypadají, jak moc rozdílné jsou, jak kvetou, kde rostou a kolik jich vlastně je. A to je největší přínos tvorby herbářů! Že vás donutí si všímat. Následné určování nasbíraných rostlin vás pak opět nutí rozlišovat detaily jejich stavby. Vlastně se učíte, jak se rostliny od sebe liší, podle jakých znaků a tím pádem se učíte i to, jak je vyhledávat v odborných knihách, tedy botanických klíčích.
Teď vás možná rostliny v okolí nezajímají - popravdě se vám nedivím, já z nich také nebyla až ta unešená. Ale skladba rostlin na určitém místě vypovídá o jeho vlastnostech jako je množství a typ živin v půdě, složení půdy obecně, míra oslunění atd. A věřte mi, že až jednou budete mít vlastní bydlení, téměř každý z vás bude mít doma nějakou kytičku a bude řešit, jak se o ní starat... Budete sbírat různé jedlé plody, na stará kolena dělat bezové marmelády a sušit šípek. Než se však tohle stane, budete minimálně občas chodit do lesa se psem a v tomhle případě bude dobré, že díky znalostem rostlin ve vašem okolí nenecháte vašeho mazlíčka sežrat nějakou krásnou červenou jedovatou bobuli.

Jak ho dělat?
Tvorba herbáře je v zásadě velmi snadná, ale nezkušenost s jeho výrobou vede obvykle ke katastrofám. Mnoho studentíků nosí zcela vybledlé rostliny, plesnivé, obvykle navíc pouze nějaké listy s kusem stonku, takže nejde položka ani poznat... Přitom to vážně není věda a stačí vám k tomu absolvovat pár procházek (třeba zrovna s tím vaším psem). Takže postup:

1) sesbírat rostliny
a) herbář sbírejte s předstihem alespoň 2 měsíců před odevzdáním, aby rostliny stihli řádně proschnout!
b) trhejte je vždy/ideálně když kvetou, případně když plodí (podle toho je nejlépe poznáte)
c) vždy se snažte získat rostlinu i s kusem kořene, u stromů ne (tam stačí menší větvička s květy nebo plody a několika listy)
d) sebrat můžete i větší exempláře - je zcela v pořádku, pokud rostlinu přestříhnete v půli a nalepíte do herbáře obě její části vedle sebe
e) nesbírejte rostliny vzácné/chráněné!, pokud je nepoznáte, nejlepším řešením je sbírat vždy jen ty rostliny, které rostou na daném místě ve velkém množství a vždy brát jen jeden exemplář a nesbírat na místech označených jako zvláště chráněné (třeba národní přírodní památky atd.)
f) tip: nemusíte chodit daleko, většinu běžných rostlin máte i u vašeho domu na sídlišti
2) usušit rostliny
a) rostliny dáváme sušit hned po nasbírání, nenecháme je zasychat volně!
b) sesbírané květiny si určíme podle botanického klíče (třeba oblíbený "Co tu kvete?") nebo internetu (využijte třeba facebookovou skupinu "Určování rostlin") před sušením! po usušení vyblednou barvy a ztratí se některé poznávací znaky a tím pádem vám určení půjde mnohem hůř!
c) rostlinu si také ideálně vyfoťte, nejlépe na světlém papíře a zachyťte detail květu, detail listu a celou rostlinu - pokud jí nezvládnete určit, podle těchto fotografií vám ji určí někdo znalejší poměrně snadno (ps: můžete se také s vaší učitelkou domluvit, že vytvoříte e-herbář, tedy pouze soubor fotek určených rostlin - ušetříte si práci, ušetříte přírodu!)
d) květiny položte na novinový papír a rozprostřete - narovnejte stonek, listy a natočte květ tak, aby po založení k sušení nebylo něco zpřehýbané, takto květinu uložte do více vrstev novinového papíru a vložte buď přímo do nějaké velké knihy, nebo zespodu i seshora knihami zatěžkejte
e) pozor! vždy musí být rostliny v dostatku vrstev novin a dostatečně zatížené, aby se z nich odvedla dobře všechna voda a květiny nezačaly plesnivět
f) občas květiny zkontrolujte, zda neplesniví a případně opatrně vyměňte novinový papír, ve kterém jsou zabalené
g) tip: pokud se tímto nebudete řídit, vyučující může váš herbář odmítnout - plesnivé a vybledlé rostliny jsou k ničemu vám i jemu, dodržujte tedy správný postup, především rychlého založení k lisování s dostatkem savého papíru!
3) vytvořit herbářovou položku
a) po pár týdnech až rostliny perfektně uschnou je opatrně přemístěte z novin na čisté bílé čtvrtky, rozložte nějak hezky na papír a zajistěte je na papíře tenkými kousky lepící pásky (ideálně se lepí přes stonek nebo řapík listu)
b) vpravo dole umístěte popisek rostliny, ten by měl obsahovat její název česky a latinsky, datum sběru a místo, kde byla rostlina nalezena, někdy se uvádí i další údaje, místem se rozumí lokalita - tedy nejlépe zeměpisný název (Znojmo, Dolní Lhota, kopec Šumná, zámecká zahrada Kynšperk...) a také typ biotopu (vlhká louka, smíšený les, suchá jižní stráň, babiččina zahrada...) - tyto údaje slouží k potvrzení druhu rostliny, neboť by měli odpovídat jejím ekologickým nárokům
c) pokud chcete mít opravdu pěkný herbář, stačí takto připravenou položku zasunout do průhledných euro desek a ty pak secvaknout nějakým klipsem nebo dát do desek
d) celý herbář pak opatřete úvodní stranou, na které uvedete buď velkým nadpisem "Herbář" a pod to vaše jméno jako autora, nebo pokud jde například o rostliny z nějakého konkrétního místa, můžete název mít trochu originální, třeba "Herbář flory sídliště Michle", "Flora údolí Vrbského potoka - herbář" apod.

Závěrečné tipy
Tvorba herbáře je i v dnešní době významná součást práce botaniků. Sice spousta z nich přešla na herbáře fotografické, ale herbář z opravdových rostlin má tu výhodu, že přeci jen se dá na rostlině leccos dobře vidět (třeba míra chlupatosti, struktura listů apod.).
I vy můžete být stejně vychytralý jako moderní botanik. Pokud jste líní a zároveň byste rádi ušetřili přírodu, můžete se s vaší učitelkou domluvit na možnosti tvorby digitálního herbáře. Stačí vám rostliny nafotit i třeba mobilním telefonem a na počítači si vytvořit složky s jednotlivými druhy, do kterých vložíte krátký textový soubor s popiskem, datem sběru a lokalitou přesně jako u normálního herbáře. Nezapomeňte, že je vždy nutné vyfotit víc fotografií rostliny, aby se dala poznat - základní je detail květu, listu, pokud je tak plodu, případně i kořene a pak fotku rostliny celé. Přidat je dobré i fotografii místa, kde jste květinu našli.

Ať už budete dělat herbář jakýkoli, mějte ale na paměti, že je to míň práce, než na kolik to vypadá. Navíc vás to vytáhne na malou procházku ven a zjistíte, co všechno kolem vás vlastně roste. A to se vám může hodit - protože nikdy nevíte, zda nemáte za domem nějakou jedlou kytku, léčivou bylinku nebo třeba něco pěkně jedovatého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama