Proč špatně spím, když večer čumím do počítače?

Včera v 12:58 | MAKY.OREL |  Američtí vědci zjistili
Nedávno jsem trochu s povzdechem dospěla k závěru, že do rádií by se neměli jako hlasatelé pouštět lidé bez přírodovědného vzdělání. Cílem rádií je pobavit, nicméně když lidi bavíte zcela nevhodně zjednodušenými "úžasnými objevy amerických vědců" výsledek je zcela kontraproduktivní. Z rádia mi bylo sděleno, že když si budu i patnáct minut denně číst před spaním něco z mobilu nebo z počítače, tak se mi pak nepodaří klidně ještě další hodinu usnout. No... a? Pojďme si tuhle historku vytrženou z kontextu osvětlit.

 

Američtí vědci zjistili - proč tato rubrika?

Včera v 11:50 | MAKY.OREL |  Američtí vědci zjistili
Američtí vědci zjistili je asi nejoblíbenější fráze novinářů po celém světe, kteří se zabývají články o vědě a technice. Tahle fráze je nejenom zjednodušující, ale také hloupá. A předem vám říká, že autor článku možná nebude ten správný člověk, který by vám nějaký nový objev měl vůbec vysvětlovat...


Proč se to učíme? Fotosyntéza

25. června 2018 v 23:57 | MAKY.OREL |  Taháky do biologie
Fotosyntéza - téměř každý si ze školy nějak zvládnul zapamatovat, že jde o proces, při kterém rostliny vyrábí kyslík. To je tak nejdůležitější minimum, které by si člověk měl odnést. Proč se ale ve školách tento proces probírá často tak zoufale detailně? Proč se do toho míchají různé chemické rovnice? A má to vůbec smysl, když tomu nakonec pramálo rozumíte? Pojďme se podívat na to, proč je vlastně důležité vědět o fotosyntéze víc než jen tu jednu kyslíkatou větu.

 


Mýty a fakta: o potravinách

22. června 2018 v 16:34 | MAKY.OREL |  Vyvracíme mýty
Naše vlastní nepochopení je, mnohem spíš než naše neznalost, naším největším nepřítelem. Dobrým důkazem jsou mnohé mýty o potravinách a výživě obecně, které se v posledních letech živě šíří internetem. Jejich protagonisté jsou často lidé, kteří se sice vlastními silami nějak vzdělali v oboru a tím pádem nabyli dojmu, že mu zcela a dokonale rozumí.

V mnoha ohledech jistě ano, bohužel jejich vzdělání je stále příliš povrchní na to, aby si o daném tématu nevytvářeli falešné domněnky a představy, stejně jako tak činí malé děti, když objevují poprvé zákonitosti světa. Není na tom nic vyloženě zlého, tak to prostě je. Tady ale začíná problém, který může zavařit spoustě ostatních, kteří jejich závěrům uvěří... a tak začínají mnohé mýty o potravinách, které se velmi snadno šíří a páchají citelné škody.


Proč se to učím? Mechy a jiné ne-kytky

12. února 2018 v 20:54 | MAKY.OREL |  Taháky do biologie
Učit se o mechu je vždycky taková nuda. Je to zelené, roste to v lese, všechno to vypadá skoro stejně a učitelka se vždycky ptá, k čemu to je a jako... K čemu je zelená věc v lese? No, roste tam prostě? ... Mechy nám ale slouží jako vysvětlení toho, proč mohou stromy být několik metrů vysoké a proč kaktus zvládne žít i v tom největším suchu pouště. Jak je to možné?



Proč se to učím? Stavba buňky

30. září 2017 v 17:29 | MAKY.OREL |  Taháky do biologie
V sešitě snad každého gympláka někdy trůnilo něco jako "rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou". Buňka jako buňka a vy jste vůbec rádi, že víte, co to je... K čemu tedy je dobré, když vás učitelé neustále nutí nazpaměť se učit právě tohle? Důvod je mnohem důležitější, než by se mohlo zdát.

Při vývoji léčiv bojují vědci s jedním vážným problémem. Látka, kterou připraví, má obvykle za cíl nějak zničit nezvaného hosta ve vašem těle. Tím mohou být bakterie, viry, houby, plísně a další... Jenže pokud vás napadne nějaký cizí organismus (jedno i mnohobuněčný) a vy se ho chcete zbavit, musíte zničit jeho buňky. Ale jak to máte udělat, abyste zničili jen buňky hostitele a ne svoje vlastní? Takový lék by pak nebyl lékem, ale jedem. Jak je tedy vlastně možné vyrobit látku, která v organismu "pozná", jaké buňky zabít? To jde právě díky vaší tabulce rozdílů!

Prokaryotická buňka / zdroj: wikipedia

Jak a proč dělat herbář?

30. září 2017 v 17:23 | MAKY.OREL |  Tipy do lavic
Velká spousta středoškoláků je během svého studia postavena před nepříliš oblíbený úkol - sestavení vlastního herbáře. Je to vnímáno jako nevděčná aktivita, která obvykle dopadne špatně nebo nedopadne nijak jinak, než že se hotový herbář koupí od staršího spolužáka. Částečně jsou na vině ale i učitelé, když nedokáží žákům vysvětlit proč a k čemu by herbář měli dělat. Tak to zkusím alespoň já a třeba vás nenápadně postrčím sesbírat si vlastní kytky...

Inzerátů na prodej herbářů je spousty, ale zkuste se hecnout a udělat vlastní... / zdroj

Co je tento blog zač?

30. září 2017 v 17:01 | MAKY.OREL |  O blogu
Taháky - vždycky když jste měli fakt krizi, když už byla látka ve škole vrcholně nudná a nezapamatovatelná, začali jste si smolit taháky. Kdo by se divil? Škola je někdy opravdu ubíjející nuda, člověk nechápe, k čemu je to učení dobré, kde to využije a navíc vůbec nechápe, o co jde.

A to je přesně ta chvíle, kdy je tahák špatnou volbou. Protože mnohem lepší by bylo ptát se, jestli to vážně k něčemu není, proč se to učím a jak to lépe pochopit? Jenže to už jste vzdali, protože na tyhle otázky vám učitelé neodpoví, leda se vám vysmějí, dělají, že vás neslyší nebo vás okřiknou. A tak jsem se rozhodla založit tenhle blog... Protože tuhle situaci dobře znám, ale zároveň už taky dobře vím, jak se s ní vypořádat tak, abych si nemusela ten tahák na písemku dělat.

Tento blog nemá za cíl dát vám snadné taháky do k testům. Ale vzít vaše vědomosti a dát je souvislostí. Vysvětlit vám, proč se to učíte a k čemu vám to bude. A zároveň vám tak zajímavou formou pomoci si látku na test zapamtovat. Protože jen to zajímavé a užitečné, si člověk pamatuje, o tom žádná! Zároveň tu najdete i sem tam nějakou radu do školní lavice a přežití v ní.

Provázet vás budu já, jakožto absolvent Pedagogické a Přírodovědné fakulty, mladý učitel, který by rád předal vám studentům myšlenku, že přírodní vědy jsou nejen zajímavé, ale také pochopitelné, zábavné, užitečné a opravdu sakra hodně praktické!

Hodně štěstí ve škole a snad vám tato stránka bude nějak nápomocná a dá vám něco navíc, co vám trochu zpříjemní odpolední šprtání na písemku.

Kam dál